Historie Juda – Jigoro Kano

Jigoro Kano
Dětství Jigora Kana
Jigoro Kano se narodil 28. října roku 1860 ve východní Nade u města Kobe. V posledním období militantní vlády Tokugawa, což byla doba plná nedůvěry a protivládních aktivit. Byl to tentýž rok, kdy se stal Lincoln prezidentem Spojených států. Kanovo rodiště bylo proslulé výrobou pálenky saké a jeho rodina patřila mezi její významné výrobce.

V době kdy bylo Jigorovi 10 let mu zemřela matka. V nové éře za vlády Meiji se jeho otec stal vládním úředníkem a díky tomu se Jigoro v jedenácti letech s ním přestěhoval do Tokya. Ve škole bylo u Kana objeveno nadání pro cizí jazyky. Ve věku patnácti let nastoupil do školy, která se specializovala výuku cizích jazyků a v roce 1877 začal studovat na Toyo Teikoku (císařské) univerzitě, která nyní nese název Tokyjská univerzita. Dnes je tato univerzita nejprestižnější vysokou školou v Japonsku a nástup Jigora do této školy byla pocta jeho akademickým schopnostem a věrnosti ke vzdělání.

Kromě toho, že byl zakladatelem juda stojí za povšimnutí také jeho vysoké akademické vzdělání a jeho výjimečné jazykové schopnosti. Je všeobecně známým faktem, že mnoho Kanových poznámek během jeho studia Jujutsu a jeho následné transformace do juda bylo psáno v angličtině a ne v Kanově rodném jazyce, japonštině.

Zatímco jedním z důvodů této praktiky bylo, že si v době velkého soupeření mezi školami Jujitsu, nechtěl nechávat své nápady jen pro sebe. Dále toto také sloužilo k záměrnému smísení starého s novým, vynucení nových cest myšlení a vytvoření nových tréninkových metod a technik.

Zakladatel Kodokan juda
Po příchodu do Tokya, se Kano začal zajímat o Jujitsu a studoval ho stejně vážně spolu se svými teoretickými předměty. Po přijetí na Tokyjskou Teikoku univerzitu, intenzita jeho studia Jijutsu ještě více zesílila. Během jeho studií v roce 1879, se Kano zúčastnil Jujitsu exhibice se svými instruktory na počest generála Granta, bývalého prezidenta spojených států. Na vysoké škole Kano studoval předměty jako politologii, ekonomii, estetiku a právě v této době začal považovat vzdělání za velmi důležité – učit se od ostatních a následně předávat získané vědomosti dalším. V roce 1882 založil Kodokan judo a jako mistr pracoval na jeho rozšíření. Považoval judo za velmi efektivní a proto se rozhodl zasvětit svůj život jeho vyučování.

Vyjímečný pedagog
Rok 1882 byl pro Jigora Kana opravdu výjimečný rok. Toho roku se stal učitelem na Gakushuuin (později soukromá škola pro aristokraty). Byl to také rok kdy založil Kodokan, Kani Juku (přípravná škola) a Koubunkan. Kano Juku byla přípravná škola s ubytovnou, příznivě ovlivňující a vytvářející i charakter dětí. Koubunka byla anglická jazyková škola.

Kano provozoval všechny své školy z vlastních finančních prostředků. Pokud tyto prostředky nestačily, přidal k tomu ještě peníze vydělané za své překlady. Od brzkého rána pozdě do noci věnoval Kano veškerou svou energii různým pedagogickým činnostem.

O čtyři roky později se stal vedoucím učitelem na Gakushuuin. V roce 1891 byl jmenován ředitelem na Páté střední škole v Kumamoto a v roce 1893 získal pozici ředitele na Tokyjské pedagogické škole (později byla pojmenována Tokyu Kyoiku University a nyní se jmenuje Tsikuba University). Tsukuba University má v Japonsku vynikající pověst vysoké školy pedagogické.

V roce založil Koubungakuin, školu pro čínské studenty. Mezi jeho studenty byl Lu-hsun (Rojin), který se stal později vynikajícím literátem. Na Tsukuba University působil jako ředitel 26 let, kde za sebou zanechal spoustu úspěchů v oblasti vývoje vzdělávání.

Šíření tělesné výchovy
Dle Jigoro Kana vzdělání se skládá ze tří hlavních částí – teoretické znalosti, mravní výchovy a tělesné výchovy. Získáváním nových vědomostí si člověk rozšiřuje své znalosti, mravní výchovou se vytvářejí a upevňují mravní zásady a tělovýchovou se procvičuje tělo.

Když se Kano stal ředitelem na vysoké škole pedagogické, založil zde oddělení tělesné výchovy, kde byla možnost studovat různé druhy sportů.

Na velkém sportovním festivalu, který škola pořádala, mohli diváci vidět rozličné sporty ze zahraničí jako například tenis, baseball, fotbal. Díky těmto a podobným aktivitám rozšiřujícím sport a tělesnou výchovu, nejen ve škole, ale i mimo ni, se Kano postupně stal známým i široké veřejnosti.

Jako první Japonec členem Mezinárodní olympijské komise – International Olympic Committee (IOC).
V roce 1909 Japonsko obdrželo pozvánku k účasti v mezinárodním olympijské komisi od barona de Pierre Coubertin, otce moderní olympiády. Jigoro Kano byl vybrán jako zástupce Japonska.

Od konání první novodobé olympiády v řeckých Aténách, která se konala v roce 1896 uplynulo 13 let a ani jednou se ji nezúčastnila kterákoliv z asijských zemí. Jigoro Kano se tak stal prvním asijským členem IOC.

V Japonsku stále nebyla žádná sjednocující sportovní organizace, která by na olympiádu mohla sportovce vysílat a samozřejmě zde také nebyly ani atleti, schopni soutěžit na tak vysoké úrovni. Tak byla založena Japonská amatérská asociace v roce 1911 a Jigoro byl jmenován prvním předsedou této asociace. Na jejím prvním zasedání bylo rozhodnuto, že Japonsko se zúčastní své první olympiády na pátých olympijských hrách konajících se v Stokholmu ve Švédsku hned příští rok 1912.

To bylo podnětem pro silné rozšíření a rozvoj všech druhů sportů. Dokonce i poté Jigoro Kano pokračoval ve své práci ve funkci člena IOC. Za posledních 10 let svého života cestoval sedmkrát do ciziny na schůze IOC a na olympiády.

Všechny veškeré své úsilí zaměřil ke zmezinárodnění sportu v Japonsku. V roce 1938 konečně nastal čas aby sklidil plody své práce, neboť bylo rozhodnuto o konání XII. Olympijských her v roce 1940 v Tokyu. Bohužel 4. května téhož roku Jigoro Kano zemřel s vědomím této šťastné zprávy na lodi vracející se do Japonska. Bylo mu 79 let. Naneštěstí XII. Olympijské hry, které si Jigoro tak přál byly zrušeny kvůli II. Světové válce. Poté se jako první hry v Japonsku uskutečnili až XVIII. Tokyské olympijské hry a to v roce 1964.

Více zde: http://www.judo-brno.cz/products/historie/
Zdroj SK Tori JUDO Brno

Od Rudé hvězdy po Judo Příbram

Historie juda v Příbrami se začala psát již v šedesátých letech minulého století. Tehdy oddíl pracoval pod hlavičkou Rudé hvězdy Příbram. Po jejím zániku vznikl v Příbrami oddíl nový, pod hlavičkou TJ Baník Příbram s názvem Tělovýchovná jednota Baník Příbram – oddíl Judo. V souběhu s činností tohoto civilního oddílu, za jehož vznikem stáli především bývalí členové Rudé hvězdy Příbram, probíhala činnost armádního oddílu Dukla Příbram – oddíl Judo, který se později přejmenoval na VTJ Příbram (Vojenská tělovýchovná jednota). Díky její prezentaci juda na veřejnosti a prací s dětmi příbramských škol, která probíhala zejména na bývalé 3. základní škole v prostorách tělocvičny na Ševčínském dole (dnes výstavní prostory Hornického muzea), se vytvořila skupina budoucích závodníků, kteří se v sedmdesátých a osmdesátých letech významnou měrou podíleli spolu s ostatními členy oddílu na sportovní činnosti oddílu i jeho sportovních úspěších. Ke konci sedmdesátých let došlo v oddíle k rozšíření a zkvalitnění práce s dětmi. Po odchodu z prostor bývalé lednice hospody „U Kvídů“ na Hornickém náměstí, získalo příbramské judo nové zázemí v prostorách příbramské sokolovny. Díky tomuto zázemí, které poskytovalo pro činnost oddílu dosud nemožné, došlo k dalšímu rozšíření a zkvalitnění práce oddílu. V tomto období naši závodníci pravidelně startovali nejen na závodech pořádaných v rámci kraje, ale i turnajích po celé České republice. Z těchto závodů přiváželi cenná umístění. Ke konci osmdesátých let bojovalo opakovaně družstvo mužů o účast v ligové soutěži. Pozadu nezůstávali ani jednotlivci. Někteří z nich se probojovali a startovali na mistrovství České republiky. Či v celorepublikových výběrech. Stejná situace byla i v žákovské, později i mládežnické kategorii. V té době měl oddíl v kategorii mladší a starší žáci družstva rozdělené na „A“ a „B“, dále okolo třiceti dětí v přípravce.Celkový počet registrovaných členů v oddíle byl více než 100 judistů V té době nebyl tento způsob práce s dětmi běžně praktikován. Opomenout nelze ani dosažené výsledky dívčího juda. Stejně jako kluci i příbramská děvčata bojovala s chutí, a ve svých soutěžích obsazovala přední místa.

Začátkem devadesátých let se oddíl znovu stěhoval. Tentokrát do prostor tělocvičny na bývalé 4. základní škole Příbram (dnes zákl. škola Jiráskovy Sady). Zde oddíl pokračoval ve své činnosti. Postupně však docházelo k úbytku, zejména dospělých členů. V roce 1994 došlo k osamostatnění a přejmenování oddílu. Od té doby prezentuje oddíl svou činnost pod názvem Judo Příbram.

Za dobu své existence prošlo oddílem řada osobností, a to jak na úrovni závodníků, tak funkcionářů. Za jejich práci pro judo jim patří dík. S ohledem na dlouhou historii oddílu záměrně neuvádíme žádná jména z důvodu, že bychom velmi neradi na někoho zapomněli. Osobnosti příbramského juda může být další kapitolou jeho bohaté historie.

Zpracoval Milan Kříž

Až dáme dohromady nějaké fota, tak je také zde zveřejníme. Vlasta


1.ZŠ, asi rok 1983-4


Sokolovna, asi rok 1985

 

asi 1987

Vzkaz trenéra
V sekci Ke stažení najdete informace k zimnímu soustředění

Přijdte se rozloučit s rokem 2018 na vánoční setkání
Náš Facebook
facebook
Kalendář
Prosinec 2018
P Ú S Č P S N
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6
Rubriky
Archiv
Počítadlo